7.9.2024 20:30
Možná si kladete otázku: Proč fontána a proč právě v Ratměřicích? Tak tedy...
Už od svého založení v roce 1929 patřil Sbor dobrovolných hasičů k hybatelům společenského a kulturního života v naší vesnici. Připomeňme například činnost divadelního spolku, pořádání hasičských cvičení, masopustů, zábav, plesů a jiných veselic. I ve druhé polovině 20. Století ratměřičtí hasiči tuto činnost dále rozvíjeli přes nelehkou dobu politických tlaků v duchu sousedství, kamarádství a zachování tradic.
Naše současná generace hasičů a hasiček se koncem 90. let snažila co nejlépe navázat na předchozí práci sboru. Nově jsme začali pro děti organizovat pouťové odpoledne s hasiči. První ročníky jsme pojali spíše jako dětské dny a v dalších letech jsme organizovali mezigenerační soutěžení v požárním útoku. V roce 2002 jsme předvedli zrekonstruovanou koňskou stříkačku při hašení makety dřevěného domku. Přesto se program pouťového odpoledne svým způsobem každoročně opakoval a pomalu se vyčerpával. V roce 2005 jsme ho proto zpestřili o dálkový přenos vody kolem Ratměřic s cílem na návsi.
Všem bylo ale jasné, že potřebujeme nový impulz a změnu.
O pořádání hasičské fontány jsme se bavili ve sboru již několik let dozadu, ale stále jsme měli obavy z technické náročnosti. Jediný, kdo měl reálnou představu o této akci, byl velitel sboru P. Vosátka, a to díky internetu, který nebyl v tu chvíli vůbec samozřejmostí.
Zlomem v našem myšlení byl 1. ročník Hasičského dne na Konopišti, kde jsme shlédli vystoupení příbramských hasičů se svou verzí fontány. V té byli shromážděni hasiči v kruhu kolem centrální proudnice. Z důvodu našich menších možností ať personálních či technických jsme fontánu zamýšleli provádět v jedné řadě rovnoběžně s diváky jako v divadle. V šesti mužích jsme zkusili několik základních figur na rybníku Jordánek a shodli se, že to půjde. Jordánek se nakonec kvůli horší infrastruktuře nestal naší scénou, akci jsme začali připravovat na tenkrát dosti zarostlém rybníce Lazna.
Nakonec o ratměřické pouti 2006 vystoupilo osm statečných hasičů v nových zásahových oblecích před 300 zvědavými diváky z naší obce a nejbližšího okolí. Celkové provedení dále zajišťoval strojník P. Jelínek, který obsluhoval dalších pět stabilních proudů, zvukař a režisér – dirigent tehdy ještě stojící na čepu rybníka. Průvodní slova se ujal realizátor Galerie na plotě V. Vondrejs a dnes již třináctiletá akce začala.
Příprava fontán od jejich počátku začíná vždy mnoho dní dopředu. V roce 2006 byl rybník Lazna ze dvou třetin zarostlý hustou vegetací – nad vodou se skláněly dlouhé větve okolních stromů a hladina byla pokryta vrstvou okřínku.
Proto jsme se první roky s fontánou soustředili hlavně na odstranění křovisek a náletů kolem vody. Podařilo se nám tak výrazně rozšířit stanoviště (pódium) tehdy ještě osmi stříkačů stojících vedle sebe na protilehlém břehu od diváků, a to nám umožnilo značně navýšit počet vodních obrazců. Mohli jsme najednou provádět nejen stříkání zespoda nahoru a opačně, které známe z většiny fontán hasičských sborů v republice. My jsme do choreografie zařadili stříkání do stran, různá prolínání, křížení, sekání a podobné figury.
Omezený počet pohyblivých proudů jsme navíc doplnili dalšími deseti stabilními proudy, které ovládá přímo strojník u stříkačky PS 12 s čerpadlem 1600 l/min. Pro dodávku vody stříkačům s proudnicemi C pak od prvního ročníku slouží ratměřické zásahové vozidlo CAS 16 W 50 LA na podvozku IFA s čerpadlem 2200 l/min.
Co se týče výběru hudby, v prvních ročnících fontány jsme vsadili výhradně na českou hudbu a většinou ještě s tématem vody a vztahem k našemu kraji. Úplně první skladbou byly zádumčivé varhany Petra Hapky z filmu Panna a netvor. Z klasické hudby jsme použili tři symfonické básně z cyklu Má Vlast Bedřicha Smetany – Vltavu, Blaník a Z českých luhů a hájů. Nemohu zde nevzpomenout na hodiny hudební výchovy na ZŠ Jankov, při kterých nám pan učitel P. Pavlovský barvitě vyprávěl příběhy jednotlivých skladeb, což se doufám pozitivně projevilo v našich choreografiích.
Z populárních melodií, které doprovázely denní formu fontány v letech 2006 až 2009 můžeme zmínit například dosud nejhranější skladbu od skupiny Hradišťan Modlitba za vodu a dále písničky Voda živá interpretky A. Langerové, Tam za vodou v rákosí v podání B. Basikové a D. Bárty, Voda čo ma drží nad vodou od skupiny Elán, Jednou se vrátíš zpívané V. Špinarovou či art rockové skladby Čajovna od kapely Blue Effect a Gemini od Mefisto. V roce pak 2009 přišla první zahraniční vlaštovka v podobě balady Sleeping Sun od kapely Nightwish.
Z hodinového souvislého programu jsme se postupně posunuli na dnešní zhruba sto padesáti minutového formátu o čtyřech blocích – představení zahajuje dětská fontána, poté zní klasická hudba, následuje česká pop rocková část a vše završují zahraniční art rockové a metalové skladby vyšperkované závěrečným ohňostrojem. Od roku 2009 funguje spolupráce s ICSS Odlochovice a tamní kapelou Poprask s kapelníkem Milanem Trýblem, který nám zapůjčuje zvukovou aparaturu. Ve zmiňovaném roce také proběhla generační obměna moderátora. Stylem poučné show se do akce začal zapojovat starosta obce Viktor Liška.
Doufejme také, že pouze v roce 2008 neproběhla kompletně připravená fontána kvůli špatnému počasí s vytrvalým deštěm… Na druhou stranu rybníkLazna zažil svého asi prvního živého vodníka. Ale za to mohl rum na zahřátí a žal z neuskutečněné akce.
Důležité bylo, že ratměřická hasičská fontána se stávala rok od roku oblíbenější akcí. Poslední denní verzi navštívila necelá tisícovka lidí a tuto metu překonala až nasvícená noční verze představení.
Mezníkem v naší vodní produkci byl rok 2010 a vítězství Ratměřic v celostátním kole soutěže Vesnice roku. K zisku tohoto cenného titulu přispěla částečně i fontána, protože její zkrácenou verzi jsme předvedli za deštivého počasí ve čtvrtek 2. 9. dopoledne hodnotitelské komisi.
Byly jsme na pomyslném vrcholu, ale stále jsme chtěli věci posouvat. Proto jsme se po menším názorovém střetu zastánců denní a noční verze rozhodli akci posunout směrem ke světelné show. Oslovili jsme ratměřického chalupáře Roberta Matouška, který pracuje v pražských divadlech a podílí se na ozvučení a osvětlení nejrůznějších představení a festivalů. Robert s nadšením souhlasil. Zároveň nám poskytnul votický muzikant Milan Trýbl poskytnul výkonnější zvukovou aparaturu a mohli jsme začít náš spektákl vylepšovat. Navíc jsme pro časovou náročnost přípravy i samotné produkce noční fontány a ulehčení akcemi již tak nabitému pouťovému víkendu vystoupení posunuli na dnes již ustálenou předposlední prázdninovou sobotu.
Samotný premiérový večer zahájila již podruhé v historii fontán Smetanova Vltava a ukončil jí nepřipravený, ale vynucený přídavek v podobě písně Pohoda od kapely Kabát. Úspěch večera všechny naprosto překvapil. Dlouho se v Ratměřicích a v okolí nemluvilo téměř o ničem jiném a o našem dalším směřování bylo rozhodnuto.
V roce 2011 si s námi opět lehce zažertovalo počasí, když dvě hodiny před akcí až do samého začátku pršelo. I přes všemožné zakrývání světelné aparatury, jsme museli řešit nejrůznější probíjení a výpadky elektrického proudu. Věděli jsme ale, že chceme natočit a vyfotit kvalitní záznam pro prezentaci při Evropské ceně obnovy venkova 2012, kam naše obec postoupila, a tak jsme akci rozjeli v celé připravené verzi. Z vážné hudby zazněla árie z Dvořákovy Rusalky poprvé s originálním nasvětleným tanečním vystoupením členek SDH Ratměřice.
V další letech přicházeli i jiné novinky. V roce 2012 jsme například za zvuků klavírního koncertu P. I. Čajkovského překvapili diváky projekcí vycházející zeměkoule nad hladinou rybníka. Premiérově jsme tak předvedli přenos obrazu na vodní stěnu na nové zakoupenou speciální clonovou proudnici. Mnoho lidí tenkrát spekulovalo, kde máme schované projekční plátno.
Bohužel v roce 2012 s námi naposledy účinkoval neodmyslitelný člen týmu, vždy vstřícný oponent, strojník Pavel Jelínek. Pavel, který byl svým citem pro techniku a vnímání hudby pilířem našeho představení, tragicky zemřel na jaře 2013.
